Jak prožívaly dvěstěpadesátku medailové teamy kategorie LADY? To nám prozradila kapitánka vítězného teamu KMB Lenka Stryková, stříbrná Lucie Kučerová za Krakonošovy holky a za bronzový team Desorientované sokolky Jiřina Pintová.
Můžeš stručně popsat Váš team a jak jste se daly dohromady?
(Lenka, KMB team) Je nás 8 žen, které dal dohromady sport. Některé se známe déle, s některými jsme se seznámily před dvěma roky, kdy jsme vytvořily ženský tým pro jiný štafetový závod. Od té doby společně běháme, sportujeme, jezdíme na dovolené, prodloužené víkendy a samozřejmě se setkáváme i mimo sport.
(Lucie, Krakonošovy holky) Dát dohromady 8 holek, co běhají víc než jen na vlak není vůbec jednoduchá věc. Po vylíčení Bludných střel o jaký jde sportovní zážitek jsme se 4 z nás dohodly, že další 4 už nějak seženeme. Sice jsme tedy neběžely úplně v původně plánovaném složení a musely jsme hledat měsíc před závodem ještě tři další kamarádky. Byl to oříšek, ale podařilo se, a tak jsme si mohly užít atmosféru štafetového závodu.
(Jiřina, Desorientované sokolky) Desorientované sokolky jsou již tradičním účastníkem 250CR a složení se změnilo od loňska jen minimálně.
Měly jste nějakou speciální přípravu?
(Lenka) Na závod jsme se nepřipravovaly nějak speciálně, chodily jsme společně běhat, úseky jsme si rozdělily podle toho, kdo dává přednost kopcům, kdo dokáže zabrat na rovině, kdo dokáže pustit technické seběhy. A vzhledem k tomu, že v Českém ráji jsme nebyly nikdy běhat, tak trasa pro nás byla jedna velká neznámá. Ale nadchly nás všechny úseky a máme v plánu se do Českého ráje ještě vrátit a určitě nejen na závod.
(Lucie) Občas jsme vyrazily na nějaký výběh po Českém ráji nebo Krkonoších, ale tím, jak byla sestava proměnlivá jsme nikdy neběžely všechny. Celá štafeta se ve skutečnosti poznala až na startu.
(Jiřina) Speciální přípravou nám bylo společné i individuální prostudování tratě, což se ukázalo jako kruciální.
Jak jste závod 250 ČESKÝ RÁJ prožívaly?
(Lenka) Závod jsme prožívaly hodně intenzivně, těch 23 hodin jsme se navzájem povzbuzovaly, dodávaly si pozitivní energii, protože přece jen emoce, únava pracovaly na plné obrátky a každá z nás toho měla někdy jak se říká plné kecky.
(Lucie) Před tím jsme nikdy (až na Julii a Mirku) nezažily atmosféru závodu podobného rázu. Týmový duch nás úplně pohltil, fandily jsme si na předávkách a pečlivě sledovaly, jak se bublinka s fotkou posunuje na mapě v mobilu. Navzájem jsme se podporovaly jak jen to šlo.
Co boj o první příčku?
(Lenka) My do závodu šly s tím, že si ho chceme užít, každá do něj šla s nějakou osobní "bolístkou", někdo fyzickou, někdo na duši. Ale pořád jsme se řídily heslem našeho týmu "k***a musíš běžet" a ono to překvapivě běželo. Že bojujeme o příčky nejvyšší v ženské kategorii jsme ze začátku moc neřešily, protože tento typ závodu se rozhoduje až v druhé polovině. A ono to běželo dobře i v druhé polovině, tak jsme běžely a snažily se udržet náskok před dalšími týmy.
(Jiřina) Konkurence od loňska hrubě přitvrdila, takže jsme o 1. místo nebojovaly. Ale boj o 3. místo byl až do posledního úseku otevřený a nakonec skvělý zážitek z uhájení bedny.
Jak se vám závod líbil? Přijedete za rok?
(Lenka) Příští rok se doufám opět naše partička z Ostravy postaví na start 250 km Českým rájem. Děkujeme organizátorům za perfektně připravený závod, dobře značená trasa, super zázemí startu a cíle, příjemní dobrovolníci na předávkách, dobře objednané počasí, prostě tomuto závodu dáváme 1*.
(Lucie) Uvidíme, zatím jsme se ještě neměly možnost dohodnout a taky je to za dlouhou dobu, kdo ví, co všechno nás může potkat :-)
(Jiřina) Zda se nám závod líbil? Neptejte se "jestli", ale "jak moc":-). A registraci na 2022 již samozřejmě máme.
Děkujeme za rozhovor a tešíme se na startu v roce 2022!